Jde o změnu způsobu provádění konkrétních pohybů, a to při jakékoli činnosti, kterou daná osoba vykonává. Funkční trénink se týká sportovců stejně tak jako osob se sedavým zaměstnáním, osob se zaměstnáním fyzicky náročným nebo matek pečujících o malé děti, a to je jen základní přehled.
Funkční trénink není univerzální cvičení, vždy je potřeba zhodnotit za jakých okolností je konkrétní cvik funkční. Funkčnost tréninku ovlivňuje mnoho faktorů, a to způsob provádění cviku, stav pohybového aparátu, požadavky cvičícího, věk atd. Příkladem může být bolest ramene, pokud se vyskytuje u volejbalisty, který má problém při smeči, bude funkční trénink vypadat jinak než u člověka, který vnímá bolesti ramene při obdělávání zahrady, ale u obou půjde o to, aby pohybové stereotypy byly při jejich činnosti optimální a předcházeli tak vzniku svalových dysbalancí, přetěžování a úrazům. Funkční trénink, ať už je internet jakkoli přesycen skupinovým cvičením s názvem „funkční“ nikdy nemůže být funkční, pokud není individuální právě proto, že každý člověk má jiné problémy a v neposlední řadě i jiné požadavky na své tělo.
Funkční trénink může být doplněn cvičebními pomůckami, ale neznamená to, že čím více je používáno pomůcek jako jsou nestabilní podložky, kettlebelly, therabandy, flexibary apod. tím „funkčnější“ je trénink. Funkční cvik může být úplně obyčejný klik nebo výpad, ale musí být proveden správně.
Takto vedený trénink je zaměřen na výsledek, ke kterému se konkrétní člověk dostává přes dílčí cíle, jde tedy o dlouhodobější spolupráci terapeuta a klienta na jejímž konci je bezbolestné zvedání malých dětí, práce na počítači bez bolesti šíjového svalstva a hlavy, běh bez píchání v koleni, krásnější a sebevědomější držení těla, bezproblémové smečování atd.
Funkční trénink
Má za úkol řešit přetížení způsobené nevhodným namáháním pohybových struktur ať už u sportovců nebo u jedinců, kteří svůj pohybový aparát ovlivňují specifickou zátěží při práci nebo jiných aktivitách. Zjednodušeně jde o nastavení správných pohybových stereotypů a vhodné kompenzace zátěže.
Zobrazit více
Jde o změnu způsobu provádění konkrétních pohybů, a to při jakékoli činnosti, kterou daná osoba vykonává. Funkční trénink se týká sportovců stejně tak jako osob se sedavým zaměstnáním, osob se zaměstnáním fyzicky náročným nebo matek pečujících o malé děti, a to je jen základní přehled.
Funkční trénink není univerzální cvičení, vždy je potřeba zhodnotit za jakých okolností je konkrétní cvik funkční. Funkčnost tréninku ovlivňuje mnoho faktorů, a to způsob provádění cviku, stav pohybového aparátu, požadavky cvičícího, věk atd. Příkladem může být bolest ramene, pokud se vyskytuje u volejbalisty, který má problém při smeči, bude funkční trénink vypadat jinak než u člověka, který vnímá bolesti ramene při obdělávání zahrady, ale u obou půjde o to, aby pohybové stereotypy byly při jejich činnosti optimální a předcházeli tak vzniku svalových dysbalancí, přetěžování a úrazům. Funkční trénink, ať už je internet jakkoli přesycen skupinovým cvičením s názvem „funkční“ nikdy nemůže být funkční, pokud není individuální právě proto, že každý člověk má jiné problémy a v neposlední řadě i jiné požadavky na své tělo.
Funkční trénink může být doplněn cvičebními pomůckami, ale neznamená to, že čím více je používáno pomůcek jako jsou nestabilní podložky, kettlebelly, therabandy, flexibary apod. tím „funkčnější“ je trénink. Funkční cvik může být úplně obyčejný klik nebo výpad, ale musí být proveden správně.
Takto vedený trénink je zaměřen na výsledek, ke kterému se konkrétní člověk dostává přes dílčí cíle, jde tedy o dlouhodobější spolupráci terapeuta a klienta na jejímž konci je bezbolestné zvedání malých dětí, práce na počítači bez bolesti šíjového svalstva a hlavy, běh bez píchání v koleni, krásnější a sebevědomější držení těla, bezproblémové smečování atd.