Mnozí lidé znají elektroléčbu z rehabilitací, kde je často používaná v masovém měřítku. Na mém pracovišti bude vždy věnována veškerá pozornost jen jednomu klientovi, protože senzitivní vjem při elektroléčbě je v závislosti na používaných proudech nutné udržovat na určité úrovni. U některých proudů dochází k takzvané adaptaci tzn., že člověk přestává cítit proud v intenzitě, v jaké byl nastaven na začátku a účinek terapie se tím snižuje. U jiných proudů naopak může vlivem snížení odporu pokožky vjem zesílit až do nad-prahově algické intenzity a stává se bolestivým a opět nefunkčním. Proto nelze jen aplikovat elektrody, nastavit intenzitu a jít se věnovat jinému člověku. Často si lidé myslí, že elektroléčba je jen takové brnění a nic moc nedělá, což je obvykle dané tím, že se nesprávně používá. Vždy je potřeba si uvědomit čeho chceme elektroléčbou dosáhnout na základě toho zvolit typ proudu a intenzitu v jaké ho budeme aplikovat.

Přehled diagnóz s nejčastějším využitím elektroterapie

• Úžinové syndromy (př. syndrom karpálního tunelu)

• Poúrazové stavy

• Propagace bolestí do končetin vertebrogenního původu

• Ztuhlost svalstva zad a šíje

• Tenisový/oštěpařský loket

• Parestezie (necitlivost a brnění)

• Revmatické bolesti

• Artróza

Velmi účinná je také kombinace elektroterapie s ultrazvukem. Trvání procedury je přibližně 3 – 5 minut v závislosti na použitém režimu. Využívá se u různých diagnóz jako je artróza, patní ostruhy, hematomy, svalové spazmy atd. Ultrazvuk vždy musí být aplikován fyzioterapeutem nikoli klientem samostatně, jak tomu často bývá v rehabilitačních zařízeních z důvodu nedostatku času. Kromě toho, že se neodborná aplikace může minout účinkem, může být také nebezpečná.